Hasiva

Máme správné hasicí médium pro každé použití.

Voda
Voda se používá hlavně na hašení požárů třídy A (požáry pevných hořlavých látek).
Hasicí účinek vody spočívá především na její schopnost vázat teplo. Chladivý účinek vody eliminuje předpoklady pro termickou reakci a brání další „přípravě“ hořlavých látek, takže se zabrání vytváření hořlavých plynů a par. Hašení vodou je tedy založené na chlazení.

Hasicí pěna a vodní roztoky
Hasicí pěna je vysoce účinnou směsí tvořenou vodou, pěnidla a vzduchu. Do proudící vody je strojně přimícháváno procentuálně konstantní množství pěnidla. Takto vzniklá směs se dále v generátorech pěny napění pomocí vzduchu. Stupeň napěnění je závislý na výkonu použitého pěnového generátoru, na druhu a množství přidávaného pěnidla. Nasává-li menší množství vzduchu, vytvoří se mokrá, „těžká“ pěna. Při vyšším podílu vzduchu je pěna sušší a tedy „lehčí“ (střední a lehká pěna).

Vzduchem vytvořená pěna má několik hasicích účinků: chladí, dusí, separuje, kryje a vytěsňuje – každý z těchto účinků sám o sobě nebo v kombinaci s dalšími zajistí rychlé, úspěšné hašení.

Film vytvářející pěnidla byla vyvinuta pro hašení požárů třídy A a B. V požární třídě A je díky kombinaci chladicího efektu vody a vysokému smáčecímu účinku obsaženého podílu AFFF dosaženo velmi vysokého hasicího výkonu. U požárů kapalných látek se na hořící kapalině vytvoří velmi tenký, jemný film, který pěně propůjčuje skvělé chování v toku a blokuje další přístup kyslíku ke spalované zóně.

Inertní plyny
Hasicího účinku argonu, dusíku a oxidu uhličitého se dosahuje vytěsněním kyslíku. Jedná se zde o dusicí účinek, který nastane při dosažení nižší hodnoty než je specifická limitní hodnota nutná pro spalování. Ve většině případů oheň zhasne již při snížení objemu kyslíku na 13,8 %. Pro toto snížení musí být stávající vzduch vytěsněn cca. z jedné třetiny, což odpovídá 34% koncentraci zhášecího plynu.
U látek, které ke svému hoření potřebují podstatně méně kyslíku (např. acetylén, oxid uhelnatý a kyslík), je nutné koncentraci zhášecího plynu zvýšit. Vzhledem k tomu, že argon a oxid uhličitý jsou těžší než okolní vzduch, prostupují hašeným prostorem zvlášť rychle a intenzívně.

Argon (Ar)
Argon je inertním plynem získávaným z okolního vzduchu. V ovzduší je obsažen z 0,93 %. V porovnání se vzduchem má 1,38násobnou hustotu. Argon se skladuje v plynné formě ve vysokotlakových ocelových nádobách. Maximální provozní tlak činí 300 bar. Argon není jedovatý plyn. Přesto může při vytváření koncentrace potřebné pro úspěšné hašení, zvláště v souvislosti s konkrétními podmínkami požáru, dojít k ohrožení vlivem zplodin hoření a nedostatku kyslíku.

Dusík (N2)
Dusík je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu a jeho obsah v ovzduší činí 78,1%. V porovnání se vzduchem má 0,967násobnou hustotu. Skladuje se v plynné formě ve vysokotlakových ocelových nádobách. Při okolní teplotě +15 °C činí jeho maximální provozní tlak 200 bar. I dusím je nejedovatým plynem, může však – stejně jako u argonu – dojít k ohrožení vlivem zplodin hoření a nedostatku kyslíku.

Oxid uhličitý (CO2)
Je v ovzduší zastoupen 0,03 %. V porovnání se vzduchem má 1,53násobnou hustotu. Skladuje se v kapalné formě ve vysokotlakových ocelových nádobách (provozní tlak 57 bar při teplotě 20 °C) nebo ve velkoobjemových nízkotlakových nádobách (provozní tlak 20 bar při teplotě 20 °C). Díky jeho skladovatelnosti v kapalném stavu je možné ho uchovávat pro případ požáru ve velkém množství bez nároků na velký prostor. Na rozdíl od argonu je oxid uhličitý ve vysokých koncentracích zdraví škodlivý. Proto zaměstnanecká sdružení předepisují při překročení limitní hodnoty o více než 5 obj. % zvláštní bezpečnostní opatření (BGR 134).

Vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem se CO2 jako jediný plyn používá i v ručních hasicích přístrojích.

Hasicí prášek
Hasicí prášky jsou vysoce účinnými a rychlými hasicími médii. Nárazový hasicí účinek práškového mračna je dán dusivým a tzv. antikatalickým efektem, tj. chemickým zásahem do procesu spalování. Vytvořením roztavené vrstvy na rozžhavených materiálech se zabrání průniku kyslíku do ohniska požáru a zahřátí jeho bezprostředního okolí. Zabrání se opětovnému vznícení. Hasicí prášky se obecně skládají z nejedovatých anorganických solí obohacených hydrofobními prostředky a prostředky podporujícími zkrápivost.

Zhášecí plyn Novec™ 1230
Syntetický zhášecí plyn Novec™ 1230 od 3M™ je alternativou šetrnou vůči životnímu prostředí. V porovnání s dosud používanými chemickými hasicími prostředky představuje nejnižší riziko pro oteplování Země, má nejkratší dobu přetrvávání v atmosféře a přitom vůbec nenarušuje ozónovou vrstvu.
Především tyto kladné vlastnosti ve smyslu ochrany životního prostředí jsou i pro budoucnost příslibem jeho neomezeného používání.
Novec™ 1230 nemá korozívní účinky, není elektricky vodivý a nezpůsobuje žádné škody a nezanechává zbytky na citlivých komponentách. Je bezbarvý, takřka bez zápachu a při pokojové teplotě kapalný. Molekuly jsou tvořené dusíkem, fluorem a kyslíkem.

Zhášecí plyn HFC-227ea
Jedná se o elektrický nevodivý plyn bez barvy a bez zápachu. Uchovává se pod tlakem v kapalné formě a do chráněného prostoru je přiváděn jako bezbarvá pára. HFC-227ea nezanechává žádné zbytky a dobře se hodí do obsazených prostor, neboť v projektované koncentraci je neškodný pro osoby.
Jeho ODP hodnota je 0, nenarušuje tedy ozónovou stratosférickou vrstvu. Doba, po kterou přetrvává v atmosféře, je dána jeho poměrně rychlým přirozeným odbouráváním.
 


© 2009 | webdesign AG TOP TIP | Loadtime: 0,033991s